|
Stanovení chemického složení mosazného vzorku rentgenovou fluorescenční metodou
Tomanová, Michaela ; Čudek, Pavel (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Metoda rentgenové fluorescenční spektroskopie je využívána pro rozpoznání prvků obsažených v plynných, kapalných nebo pevných látkách, včetně jejich hmotnostních poměrů. Analýza je založena na specifičnosti sekundárního záření, jež jednotlivé prvky vydávají, umožňující jejich rozeznání. Distinkci jednotlivých záření lze přirovnat k otiskům prstů. Kromě kvalitativních a kvantitativních možností lze také metodu využít k měření tloušťky kovů a slitin. Laboratorní analýza má oproti přenosným zařízením, která jsou rovněž dostupná, širší možnosti využití. Měření v laboratorním prostředí je realizováno dvěma metodami – vlnově disperzní fluorescenční spektrometrií – WDXRF, a energo disperzní fluorescenční spektrometrií – EDXRF. V praktické části diplomové práce byl měřen mosazný vzorek s příměsí olova prostřednictvím metody EDXRF. K analýze bylo použito nové rentgenové zařízení firmy Leybold, které bude sloužit k výuce nižších ročníků vysoké školy. V rámci diplomové práce pak bylo připraveno měřící pracoviště a laboratorní úloha, jejíž cílem bylo zjistit hmotnostní podíly prvků obsažených ve vzorku slitiny mosazi.
|
| |
|
Stanovení chemického složení mosazného vzorku rentgenovou fluorescenční metodou
Tomanová, Michaela ; Čudek, Pavel (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Metoda rentgenové fluorescenční spektroskopie je využívána pro rozpoznání prvků obsažených v plynných, kapalných nebo pevných látkách, včetně jejich hmotnostních poměrů. Analýza je založena na specifičnosti sekundárního záření, jež jednotlivé prvky vydávají, umožňující jejich rozeznání. Distinkci jednotlivých záření lze přirovnat k otiskům prstů. Kromě kvalitativních a kvantitativních možností lze také metodu využít k měření tloušťky kovů a slitin. Laboratorní analýza má oproti přenosným zařízením, která jsou rovněž dostupná, širší možnosti využití. Měření v laboratorním prostředí je realizováno dvěma metodami – vlnově disperzní fluorescenční spektrometrií – WDXRF, a energo disperzní fluorescenční spektrometrií – EDXRF. V praktické části diplomové práce byl měřen mosazný vzorek s příměsí olova prostřednictvím metody EDXRF. K analýze bylo použito nové rentgenové zařízení firmy Leybold, které bude sloužit k výuce nižších ročníků vysoké školy. V rámci diplomové práce pak bylo připraveno měřící pracoviště a laboratorní úloha, jejíž cílem bylo zjistit hmotnostní podíly prvků obsažených ve vzorku slitiny mosazi.
|
|
Měření obsahu hliníku v potravinářkých obalech
Vopálenská, Ludmila
Diplomová práce se zabývá hliníkovými obaly od potravin. Nejprve byla provedena literární rešerše týkající se daného tématu. V další části byla uskutečněna analýza trhu u potravinářských produktů, u kterých se obvykle používá hliník nebo hliníkový kompozit v České republice. Po analýze trhu byly měřeny vzorky. Vybrali jsme obaly od mléčných výrobků, a to obaly od jogurtů (různých velikostí), od tvarohů, od plísňových sýrů a termizovaných sýrů (typu Lučina). U vybraných druhů obalů mléčných výrobků bylo stanoveno kvalitativní hmotnostní zastoupení kompozitního materiálu obsahujících hliník a pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie bylo provedeno kvalitativní měření obsahu hliníku v těchto získaných vzorcích. Obsah hliníku v kovové části vzorků se pohyboval mezi 46,9 % až 99,1 %.
|
|
Analýza prvkového složení vybraného elektroodpadu
Polická, Jana
Diplomová práce na téma Analýza prvkového složení vybraného elektroodpadu se zaměřuje na hmotnostní zastoupení vzácných kovů v základních procesorových jed-notkách. Byla sepsána literární rešerše vybrané dostupné literatury s cílem charakterizovat legislativní rámec nakládání s elektroodpady a problematiku zpětného odběru vybraného elektroodpadu v Evropské unii, zejména na území České republiky. V praktické části byla provedena analýza vybraných vzorků základních procesorových jednotek osobních počítačů vyrobených v letech 2000-2009. Za pomoci metody rentgenové fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, jak se mění množství jednotlivých prvků v průběhu vývoje těchto jednotek. Na základě výsledků realizovaných šetření lze konstatovat, že zkoumané vzorky obsahují ekonomicky využitelné vzácné kovy. V závěru byla vyhodnocena použitá metoda ke zjištění prvkového složení a na základě porovnání výsledků s jinými autory určeno, zda se drahé kovy z procesorů dají potenciálně ekonomicky využít.
|
| |